Obec Šafov - Informace o okolních místech a turistických lokalitách obce Šafov

Zámek Vranov nad Dyjí

Zámek Vranov nad Dyjí ležící na jižní hranici českého státu asi 110 km od Vídně patří k nejpozoruhodnějším světským stavbám Zámek vranov nad dyjístředoevropského baroka. Vznikl přestavbou ze zeměpanského románskogotického hradu, který je poprvé připomínaný k roku 1100. Současnou podobu mu vtiskli po ničivém požáru v roce 1665 hrabata Althannové. Ti na sklonku 17. století – podle projektu proslulého dvorního architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu – nejdříve postavili a vyzdobili impozantní sál předků, dominující zdejší členité krajině a výtvarně umocňující její osobitý půvab. Vzápětí vybudovali zámeckou kapli Nejsvětější Trojice jako jeho ideovou protiváhu. V 18. století pak přestavbu dovršili obytnými budovami čestného dvora. Zámek po nich získali polští Mniszkové, kteří přivedli k nebývalému rozkvětu proslulý vranovský závod na výrobu kameniny a porcelánu. S nimi spříznění hrabata Stadničtí ho drželi až do počátku druhé světové války. Dnes je jako národní kulturní památka situovaná v západní části Národního parku Podyjí v péči českého státu.
Další infromace o památkách Vranova nad Dyjí naleznete ZDE!
ZDE naleznete virtuální prohlídky z Vranova nad Dyjí.

Bítov

Státní hrad Bítov se nachází nad soutokem Dyje a Želetavky asi třináct kilometrů severozápadně od Vranova. Tento původně královský hrad je poprvé připomínán po roce 1060 jako jeden z prvních strážních hradů na jižní hranici českého státu. Později byl několikrát přestavěn na opevněné romantické sídlo. Trvale byl obydlen až do roku 1945 a za celou dobu své existence nebyl pravděpodobně nikdy dobyt. Je veřejnosti přístupný v hlavní turistické sezóně od května do září s výjimkou pondělí, navíc v dubnu a říjnu o sobotách, nedělích a svátcích. V blízkosti hradu leží stejnojmenná obec postavená ve třicátých letech minulého století pro obyvatele staré obce Bítov zaplavené při stavbě Vranovské přehrady.

Cornštejn

Cornštejn je zříceninou rozsáhlého hradu z první poloviny 14. století. Leží asi devět kilometrů západně od Vranova. Původně zeměpanská pohraniční pevnost přešla brzy do majetku pánů z Lichtenburka. V roce 1465, za Hynka Bítovského z Lichtenburka, který odmítl přísahat věrnost koruně, byl dobyt vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Postupně pak ztrácel na významu a od konce 16. století je již uváděn jako pustý. Chátrající zřícenina byla v sedmdesátých letech minulého století staticky zajištěna. V současné době je zpřístupněna veřejnosti, a to denně, ale zpravidla jen v červenci a srpnu. Z nejvyšších partií návštěvního okruhu se naskýtá celá řada efektních výhledů na soutok Dyje a Želetavky.

Frenštejn

Frejštejn je zřícenina ležící na vyvýšeném skalním ostrohu v obci Podhradí nad Dyjí, a to na pravém břehu Dyje asi 25 km od Vranova. Poprvé je připomínán v polovině 13. století jako jedno z nejstarších šlechtických založení u nás. V roce 1440 byl vykoupen moravskými stavy, dobyt a zčásti zřejmě pobořen. Koncem 15. století je již v pramenech zmiňován jako pustý. Dodnes se z něj ale zachovaly zbytky mohutných hradeb, věže, hradní kaple a paláce. Historicky hodnotná zřícenina je po celý rok volně přístupná.

Uherčice

Uherčice s rozsáhlým stejnojmenným zámkem se nacházejí osmnáct kilometrů západně od Vranova. Jeho zajímavá architektura s renesančními arkádami, bohatá štuková výzdoba interiérů i cenný anglický park svědčí o tom, že byl kdysi výstavným aristokratickým sídlem. Po komunistickém převratu v roce 1948 byl však užíván armádou a později státním statkem, což se velmi neblaze podepsalo na jeho stavebním stavu. V současné době je postupně obnovován a některé jeho prostory jsou v červenci a srpnu zpřístupněny veřejnosti. Na zámku je o letních prázdninách pořádáno kulturní léto.

Hardegg

Hardegg s necelou stovkou trvale žijících obyvatel je nejmenším městem Rakouska. Leží na soutoku Dyje a potoka Fugnitz – asi dvanáct kilometrů jihovýchodně od Vranova. Městečku s farním kostelem svatého Víta z první poloviny 13. století dominuje hrad vystavěný ve 12. a 13. století a přestavěný začátkem 20. století. Na hradě sloužícím po několik století k ostraze staré zemské hranice jsou dnes umístěny památky na Maxmiliána Habsburského, bratra císaře Františka Josefa I., který byl jako mexický císař v roce 1867 popraven. Část expozice doplňují sbírky umění starých Mayů, Inků a Aztéků. Hardegg je výchozím bodem turistických cest do rakouského národního parku Thayatal a je i sídlem správy parku, v němž je umístěno moderní návštěvnické středisko.