Obec Šafov - Informace o obci Šafov

Obecní pošta

Telefonní číslo: 515 297 841
Otevírací doba:

Statistické informace

Šafov je drobná obec rozkládající se v západní části znojemského okresu. Leží v těsné blízkosti česko-rakouských hranic, sedm a půl kilometrů jihozápadně od Vranova nad Dyjí. Prochází jí silnice z Vranova do rakouského Langau.

• Status: obec
• Kraj: Jihomoravský
• Pověřená obec: Vranov nad Dyjí
• Katastrální výměra: 9,49 km²
• Počet obyvatel: 174 (k datu 28. 8. 2006)
• Nadmořská výška: 439 m

Šafov je obcí jižněji položenou, nežli obce Lančov, Vranov n. Dyjí a St. Petřín. Krajinu v okolí Šafova charakterizuje mírně zvlněný reliéf.
Celé toto území je odvodňováno tokem Dyje, která vtéká na naše území poblíž česko-rakouského hraničního přechodu ve Vratěníně a jižně od Vranova se stává česko-rakouskou hranicí. V těsné blízkosti Šafova se nachází pět rybníků. Nejblíže k obci jsou rybníky Podvesný a Celniční. Poněkud dále od obce jihozápadním směrem leží vedle sebe rybníky Cihelný a Hraniční. Poslední rybník nese název Jánský.

Pamětihodnosti obce

• Kostel sv. Bartoloměje na návsi
• Židovský hřbitov - severně za obcí
• Socha sv. Jana Nepomuckého - u silnice na Vranov n/D
• Okolo obce je 5 chovných rybníků

Něco málo z historie

První konkrétnější důkazy o osidlování šafovska pocházejí z 8. století. Je to nález slovanského žárového pohřebiště v blízkosti rakouských hranic. Vzniklá osada se rozvíjela a stávala se trvalou součástí zeměpanského Vranovského hradu, který býval český s celou okolní krajinou.

První písemná zmínka o Šafově je z 28.9.1323 v listině, kterou směnil král Jan Lucemburský s pánem Jindřichem z Lipé zeměpanské statky moravské Vranov a Jevíčko za zboží Tachovské v Čechách.

Za husitských válek prošla několikrát obcí a okolím husitská a rakouská vojska. V krutých bojích Šafov několikrát změnil majitele a z obce po ústupu Husitů zbyly jen spálené sutiny. Celé okolí bylo vylidněno a dílo dokonala morová epidemie.

Značný rozkvět zaznamenala obec v době, kdy byl majitelem Vranovského hradu krajský hejtman ve Znojmě Zdeněk Lomnický z Meziříčí (tedy kolem roku 1540). Došlo k obnově vesnice, pozvedla se řemesla.

Roku 1540 udělil císař Šafovu podruhé městská práva, která za husitských válek pozbyl. Šafov se povyšuje na městečko, dostává erb, stříbrnou pečeť, povolení řemesel a trh na sv. Bartoloměje. Dále právo výčepní (hospoda byla vystavěna v roce 1620), právo provozu mlýna později potvrzují Ferdinand II., Karel VI., Marie Terezie, Josef II., František II. a naposledy Ferdinand I. v roce 1839.

Každý z panovníků přidával městečku další výhody a výsady. Přibyly trhy vánoční, týdenní obilní trh, jedenkrát měsíčně se konal dobytčí trh. Bylo tu i právo soudit. V té době rozkvětu řemesel a bohatství městečka se obnovilo opevnění, které pocházelo z dob před husitskými boji. Opevnění vydrželo do roku 1647, kdy byl Šafov zničen Švédy. Zdi a tři brány, kterými se do městečka vcházelo, byly postupně rozebrány. Nejdéle se zachovala Petřínská brána (do roku 1889).

Za Zdeňka Lomnického se rozšířilo ve Vranově a jeho okolí učení Českých bratří a luteránství. Ani další majitelé Vranova nebyli katolíci. Katolická kaple s farou, která zde stála od roku 1516, byla v roce 1552 přeměněna na farní kostel. Ten vlivem nekatolického vranovského panstva přešel s farou v roce 1556 do nekatolických rukou. Luteránští pastoři zde působili až do roku 1631, kdy byli vytlačeni katolickými misionáři. Pro nedostatek katolických kněží tehdy farnost zanikla. Farář byl opět jmenován v roce 1703.

Významnou událostí v historii Šafova byl vznik židovské obce. Bylo to za vlády Marie Terezie (1740 - 1780). V roce 1785 byl vybudován židovský hřbitov a templ. Židovská škola byla založena v roce 1800.

V roce 1790 žilo v obci v 64 domech 556 Židů (z 1096 obyvatel), v roce 1934 z 1243 bylo 632 Židů. Pak už počet židovského obyvatelstva klesá. V roce 1900 při sčítání lidu žilo v 224 domech 942 občanů, z toho 374 Židů. Většina obyvatel byla německé národnosti, pouze 15 české. Zaměstnáním většinou zemědělci a drobní řemeslníci.

Na počátku století byly v městečku 2 školy - židovská a křesťanská, školní knihovna, pošta, telegraf, záložna, katolický kostel s farou, židovský templ, obvodní lékař a porodní asistentka. Čtyřikrát ročně se konal výroční trh, jednou za měsíc trh dobytčí a pak trhy týdenní.

Po roce 1918, kdy vznikla Československá republika a uzavřely se státní hranice s Rakouskem, ochromil se obchod obyvatel Šafova a Rakouska, přetrhla se síť trhů a obyvatelé městečka chudli. Upadal obchod a řemesla, nastalo vystěhovalectví. Ve vesnici byla spousta prázdných domů, zejména židovských. V těch se dočasně usazovali čeští lidé, kteří se vystěhovávali z Rakouska. Nenacházeli tu možnost slušné obživy, proto se po čase stěhovali dále do vnitrozemí. Česká menšina se pomalu zvětšovala, ale žila v chudobě, protože nevlastnila půdu.

Po mnichovském diktátu obec a okolí prakticky opustilo české a židovské obyvatelstvo. Po ukončení 2. světové války došlo k vysídlení německého obyvatelstva a k dosídlování obce českým obyvatelstvem. V současné době jsou veškeré aktivity obce v katastrálním území Šafov i v obci samotné závislé na množství finančních prostředků. Trvalé bydliště má v obci v dnešní době 173 občanů, více než polovinu obyvatel produktivního věku tvoří dlouhodobě nezaměstnaní. Téměř třetina lidí je důchodového věku, což jsou hlavní příčiny nedostatku financí obce.